Paní Kamila je už pár let v důchodu. Na své zaměstnání ale nezanevřela, ale doposud se mu aktivně věnuje. Pracuje totiž jako prodavačka v galerii, což je práce, která ji naplňuje a dělá šťastnou. Od svých pětašedesáti let je totiž vdova, proto je ráda, když může během dne jít mezi lidi. Má jediného syna Milana, jenž už je ženatý a s manželkou Evou vychovává téměř čtyřletého Mirečka.
Když se Kamila stala babičkou, byla v sedmém nebi
Malé dítě přišlo do rodiny po smrti jejího manžela a vyplnilo svým způsobem prázdnotu, jež po něm nastala. Zároveň přineslo do jejího života nový impuls. Svou roli babičky si Milada užívala a kdykoliv mohla, mladým rodičům pomáhala. Nikdy se ale nesnažila být vlezlá a narušovat jejich život. Snacha její občasnou pomoc, jež se týkala především hlídání malého Mirečka, obvykle vítala.
Je také docela pochopitelné, že vzhledem k tomu, že se jednalo o první vnoučka, byla Milada ve vztahu k němu babičkou přející a nikdy nezapomněla na návštěvu pro něho přinést. Jednou to byla mikina s oblíbenou pohádkovou postavičkou, příště zase autíčko nebo stavebnice.
Hlídačka na zavolání
Není tomu tak dávno, co se její snacha vrátila zpátky do zaměstnání a Mireček nastoupil do mateřské školky. Tato situace se promítla i do života paní Kamily. Její syn se snachou ji totiž požádali, jestli by si občas vnuka nevzala na celý víkend, a to už od pátku. Prý si potřebovali odpočinout a získat také trochu času pro budování svého vztahu, což s Mirečkem věčně za zády nebylo tak možné.
Proti občasnému hlídání Kamila nic nenamítala. Postupem času se ale z toho pravidlo. V pátek navečer jí zavolal syn Milan, že se za chvíli u ní staví a přiveze jí na víkend Mirečka. Jednou měli zamluvený wellness pobyt v Jeseníkách, jindy to byla návštěva divadla, kina nebo koncertu.
Ani jeden volný víkend
Paní Kamila se tak musela chtě nechtě smířit s tím, že prakticky žádný víkend neměla volný, aby si ho mohla strávit podle svého. Na starosti mívala pravidelně svého vnuka. Ani čas s ním nemohla naplánovat podle svých představ. Snacha jí zpravidla dávala rady ohledně toho, kam Mirečka vzít na výlet. Nestačilo s ním být je tak doma nebo jít ven na hřiště, ale jeho den měl být nabitý zajímavými akcemi, které by rozvíjely jeho osobnost.
A tak s ním Kamila chodila do zoologické zahrady, do multikina na snachou vybranou pohádku, do jumping centra na trampolíny nebo do McDonaldu na Happy Meals. K tomu všemu dostala přesný jídelníček, kterého se měla striktně . Maso v něm bylo zastoupeno pouze v podobě kuřecích nugetek, chyběla většina zeleniny, z ovoce jen mandarinky.
Nevím, kde jsem udělala chybu
Kamilin život se tak smrskl pouze na chození do zaměstnání a hlídání vnuka. Mirečka měla ráda, ale nikdy si nepředstavovala, že ho bude mít na starost každý víkend. Navíc z něho rostlo poměrně rozmazlené dítě, jež se neumělo samo zabavit a vyžadovalo neustálou pozornost. Když nebylo po jeho, dokázal předvést velmi hysterické divadlo. A Kamila začala zjišťovat, že je to všechno nad její síly.
Někdy si chtěla během soboty a neděle jen tak lenošit, ale to s Mirečkem nemohla, protože snacha jim třeba naplánovala návštěvu divadelní pohádky. Protože se ale nejednalo o kino, kde byla pravidlem koupě něčeho dobrého na zub, tak divadlo vnuka moc nebavilo a během představení se nudil. Když to řekla snaše, ta nad tím mávla rukou s tím, že i divadlo je třeba absolvovat, protože rozšiřuje Mirečkovi jeho obzory.
Na to, aby svou situaci Kamila změnila, neměla odvahu. Nějak tušila, že by to její mladí nepřekousli. A kdoví, jak by to dopadlo. Možná k tomu ale někdy dojde.
Zdroj: autorský článek na námět čtenářky. Máte-li zajímavý nápad na článek, můžete napsat k nám do redakce na redaktor-ka@email.cz.
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat